Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podle křesťanské hagiografie byl sv. Jiří římský voják pocházející z Anatolie (dnes Turecko). Sv. Jiří je zvěčněn v "legendě o sv. Jiří a draku". Je patronem mnoha zemí, měst, profesí, organizací a nemocných lidí.

Život a umučení Jiřího
Jiří se zřejmě narodil v Kappadokii (dnešní Turecko), v křesťanské rodině někdy kolem r. 270 n. l. Podle historických pramenů mohl být Jiří vysokým důstojníkem římských legií a členem osobní stráže římského císaře Diokleciána. V roce 303 vydal císař edikty umožňující pronásledování a útisk křesťanů v celé Říši. Jiří se místo povinné účasti na perzekucích přiznal ke křesťanství a kritizoval císařské rozhodnutí. Za tuto zradu ho rozzuřený Dioklecián nechal uvěznit, a protože se nevzdal své víry, byl mučen a posléze nařídil jeho popravu. Jiří byl popraven stětím před Nikomédijskou obrannou zdí 23. dubna 303. Tělo bylo pohřbeno v palestinském městě Lýdda. Lýdda se brzy stala místem, kam chodili křesťané vzdávat Jiřímu úctu jako mučedníkovi. Již necelých dvacet let po smrti Jiřího tam dal římský císař Konstantin I. postavit první svatojiřský chrám na světě.

Legendární příběh
ObrazekPříběh o sv. Jiří a drakovi je východního původu. Do našich končin byl přinesen Křižáky a jeho nejranější známá literární podoba pochází z počátku jedenáctého století. Podání o hrdinských skutcích a zázracích světce lze však vystopovat zpět až do století osmého. Legenda praví, že na úsvitu třetího století terorizovala obyvatelstvo libyjského Silene obluda, která vylézala z mokřin, měla křídla, dlouhý zakroucený ocas, zelenou krokodýlí kůži a svým jedovatým dechem oslepovala všechno živé. Obyvatelé museli každý den na chvíli vypudit draka z hnízda kvůli vodě. Aby tak mohli učinit, nabízeli drakovi lidskou oběť, kterou určil los. Netrvalo dlouho a los padl i na krásnou královskou dceru Alkyonu. Jiří, který jel na svých cestách právě kolem se postavil drakovi a osvobodil princeznu. Drak pro něj ztělesňoval všechno zlo, proti kterému Jiří přísahal Bohu bojovat. Šťastní obyvatelé Silene se nato z vděčnosti nechali pokřtít a přijali křesťanství.

V aktech starých mučedníků je často označován jako "bythios drakón" (drak z podsvětí) sám císař Dioklecián. Zdá se velmi pravděpodobné, že právě tato skutečnost má největší podíl na vzniku legendy o Jiřím jakožto drakobijci. Hrdinský mučedník, který silou víry v Krista přemohl všechny svody světa a zvítětil nad šelmou zla, lsti a přetvářky. A je to právě sv. Jiří, který je zařazen do skupiny Čtrnácti svatých Pomocníků, kde je vzýván jako ochránce při pochybnostech ve víře.

Poselství sv. Jiří
Poselství svatojiřské legendy o vítězství pevné a opravdové víry vyniká nejvíce ve světle velikonoční doby, do níž spadá památka našeho světce. Velikonoce jsou především svátky víry v Boží moc a moudrost.

Zasvěceno sv. Jiří
Svatý Jiří se stal patronem několika zemí: v prvé řadě Palestiny, rodné země matky Jiřího, Gruzie, Anglie, Moskevského velkoknižectví i Ruska samého, dále Katalánie, Řecka, Bulharska. Je patronem měst Janova, Moskvy, Ljubljany a mnoha dalších míst.
Od nejstarších dob mu také bylo zasvěcováno množství kostelů. V našich zemích můžeme úctu svatého Jiří doložit zasvěcením mnoha sarkrálních staveb, a to již v době románské. Můžeme tu vzpomenout baziliky na pražském hradě, rotundy na vrchu staroslavného Řípu či prvního kostelíka na Dómském vrchu v Litoměřicích, doloženého již na sklonku desátého století.
Na tomto místě připomínám, že existence kaple v naší obci je prvně doložena v roce 1199 jako Lhota s kostelem sv. Jiří. V celých Čechách bychom pak napočítali téměř sedmdesát kostelů, které nesou titul svatého Jiří. A k nim se druží ještě velká řada drobných kaplí, soch či Božích muk, kde bychom se s naším světcem také mohli setkat. Z nejznámnějších soch zmíníme plastiku na třetím nádvořím Pražského hradu v těsné blízkosti svatovítské katedrály, zhotovenou již kolem roku 1330.

Od středověku je sv. Jiří patronem rytířských řádů (jedna z formulí pasování na rytíře začíná: "Ve jménu Božím, svatého Jiří a svatého Michala..."), vojáků, horníků, sedlářů, kovářů, bednářů, pocestných a hlavně rolníků. Proč právě rolníků? Jméno Jiří je vlastně složeninou vzniklou ze slov geos (země) a orge (stavět). Také jméno Geórgos je řeckého původu a je složeno z gé (země) a ergon (práce). Interpretace je stejná jako v latině - tedy zemědělec či rolník.
Sv. Jiří je patronem skautů, skautského bratrství. Skauti si každý rok, 24. dubna připomínají toto bratrství na nádvoří Pražského hradu u sochy sv. Jiří.

Svátek sv. Jiří
V celocírkevním kalendáři se památka sv. Jiří slaví dne 23. dubna. U nás je však s ohledem na český národní svátek sv. Vojtěcha slavena až den následující.

Jméno Jiří a jiřské pranostiky
Cizojazyčných ekvivalentů jména Jiří je mnoho: slovensky Juraj, polsky Jerzy, rusky Jurij, Georgij, maďarsky György, italsky Giorgio, španělsky, portugalsky Jorge, holandsky, anglicky George, Yorick, dánksy Georg, Jorgen, švédsky Georg, Göran, německy Georg, York, Jürgen, řecky Georgios, novořecky Jorgos, latinsky Georgius.

K nejznámnějším pranostikám patří:
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm ošklivo.
Jasný Jiří - pěkný podzimek.
Na svatého Jiří se rodí jaro.

 

Muzeum sv. Jiří
Na státním zámku Konopiště, v bývalé barokní oranžerii, je umístěno muzeum sv. Jiří. Svatojiřská sbírka je jedinou sbírkou, kterou arcivévoda František Ferdinand vybudoval od základu sám. V průběhu čtvrt století nashromáždil soubor dřevořezeb, obrazů a rozmanitých artefaktů uměleckého řemesla z období od 15. do počátku 20. století, vztahujících se ke kultu svatého Jiří. Při shromažďování svatojiřských antikvit arcivévoda soupeřil s britským králem Eduardem VII., který byl rovněž zasvěceným sběratelem obrazů a soch statečného drakobijce.

______________________________

Prameny:
1) Wikipedie: Otevřená encyklopedie [Použito materiálu z článku „Svatý Jiří (světec)“ na Wikipedii.
Tento článek je licencován za podmínek GNU Free Documentation License].
2) Jan Nepomuk Jiřiště: Setkání se svatým Jiří. In: Český rozhlas, 21. 4. 2007.
3) Svatý Vojtěch a svatý Jiří. In: Keltský rok.
4) Internetové stránky Státního zámku Konopiště.